Mládež u ČMMJ


Historie práce s mládeží,

 aneb navažme na vše dobré, ale poučme se z chyb!


Ing. Petr Smutný, Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D

Ústav ochrany lesů a myslivosti,

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně



Vážení čtenáři,

nikdo z nás nepochybuje, že česká myslivost je obor lidské činnosti, který má historii bohatou a slavnou. Její úroveň ovšem byla v každé době závislá na zájmu lidí a také na toleranci veřejnosti, kterou bylo dříve možné si vynutit, v pozdějších dobách bylo nutno hledat cesty, jak nemyslivcům objasnit smysl našeho počínání. Možná si vzpomenete na to, že v ČR svého času byla bohatě rozvinutá i práce myslivců s mládeží a plody úsilí našich předchůdců sklízíme dnes v podobě relativně příznivého vnímání nás samotných ze strany střední a starší generace.

Změny ve společnosti před dvaceti lety přinesly i zásadní změnu v práci s mládeží a dá se říct, že původní systém téměř zanikl. Výsledkem je stále rostoucí počet lidí, kteří vůbec nechápou, čím se myslivci zabývají a lehce přijímají radikální názory na naši zbytečnost či přímo škodlivost. Protože nás tento stav znepokojuje a mínění veřejnosti vnímáme jako velmi významný faktor ovlivňující myslivost, máme za to, že je vhodné připomenout nejvýznamnější zkušenosti z minulosti. Tuto naši exkurzi do historie prosím berte jako možnost inspirace a ponaučení v dobrém i zlém. Je přece škoda pouze odsuzovat chyby minulé doby, když místo toho můžeme najít cenné informace a myšlenky, kterými ušetříme čas při objevování objeveného a zbytečném vracení se ze slepých cest.

Pro dnešní praxi jsou nejvíce využitelné zkušenosti za posledních zhruba 60 let, přičemž v porevolučním období došlo ke zlomu jak v zájmu samotných myslivců o výchovu mladé generace, tak i zájmů mládeže, které se otevřely nové možnosti. Úbytek práce s mládeží po roce 1989 dokázal, že pro tuto činnost je velmi obtížné získat dobrovolníky a že mnohá myslivecká sdružení výchovu mládeže považovala v předešlém období pouze za nutnou povinnost a ne za něco, co chtějí dělat sami od sebe. Posledních dvacet let od roku 1989 je dobou dostatečně dlouhou na to, abychom mohli zřetelně vidět, jakým směrem se vyvíjí vztah veřejnosti k myslivosti a jak na tom jsme s obhajováním své existence a zároveň jde o dobu stále relativně krátkou, kdy je možné ještě řadu věcí dohnat a napravit. Pojďme si proto ukázat na některé skutečnosti z historie.

Údaje jsme čerpali převážně ze sborníků, které byly vydány k příležitosti 40., 50., a 80., výročí založení myslivecké jednoty. Jiné materiály jsou ojedinělé, což ukazuje na to, že se celkově problematikou vztahu veřejnosti k myslivosti a práci s mládeží věnuje málo pozornosti.

Období 1923 – 1939
Mezníkem v propagaci myslivosti byl bezesporu rok 1923, kdy byla založena Československá myslivecká jednota. Pod její patronací se pořádaly myslivecké přednášky s promítáním filmů a diapozitivů a byl založen filmový osvětový odbor, který natočil přes 40 filmů o zvěři a myslivosti, jež sloužily nejen jako výukové, ale i jako propagační materiály.

Období 1939 – 1948
Na ústředním výboru ČSMJ byl již zastoupen i referent propagační, osvětový a filmový. V těchto oborech se připravovalo natáčení několika filmů jako nejnázornějších učebních pomůcek pro adepty myslivosti. K práci pro myslivost byla získávána mládež a výsledky svědčily o zvýšeném zájmu veřejnosti na řešení mysliveckých otázek.

Období 1948 – 1953
V této době došlo ke „zlidovění“ myslivosti“ spojeném s vysokým nárůstem počtu členů ČSMJ, jako jedné z prodloužených rukou režimu. Nezapomínalo se ani na mládež a zakládání kroužků, klubů, domů dětí a mládeže atd. mělo podpořit začlenění mladých do společnosti a loajalitu. Vznikaly i soutěžní akce jiných celostátních organizací, jako byla např. Soutěž tvořivosti mládeže a další. Myslivci rovněž vyhlašovali vlastní soutěže, které měly značné úspěchy u veřejnosti. Byly zavedeny akce, jako „Prodej prvního zajíce nebo bažanta.“ Z jejího výtěžku byly financovány a dávány příspěvky k nákupu knih pro knihovny národních škol, obcí a okresních mysliveckých organizací. Nezapomínalo se ani na příspěvky na výstavbu mateřských škol, kulturních domů nebo vánoční dětské nadílky.
S ohledem na závislost mezi myslivostí a lesem vyhlásilo ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství ve spolupráci s ústředím Československé myslivecké jednoty v roce 1950 akci „Týden lesů“, která byla určena pro obnovu lesů zničených okupací a válkou. „Týden lesů“, později změněný na „Měsíc lesů“, podnítil desetitisíce myslivců k zalesňování holin, močálů, lomů atd. Myslivci sbírali semena lesních stromů a vysazovali remízky a křoviny, čímž šli příkladem široké veřejnosti.

Období 1956 – 1964
Jedním z bodů usnesení II. sjezdu ČSMJ bylo mimo jiné náležitě využít odborného a propagačního materiálu ve všech organizačních složkách ČSMJ k zvyšování odborné úrovně členstva a seznamování veřejnosti s problémy a významem myslivosti. Za tímto účelem bylo usneseno zajistit:
-  rozhlasové relace, veřejné přednášky, promítání filmů, a uveřejňování článků v denním tisku
-  soustavné zlepšování výukového muzea v Lednici a zvýšení jeho propagace
-  soustavnou spolupráci s mládeží
-  dobudování putovní výstavy myslivosti
Ústřední výbor ČSMJ dotoval veřejnou soutěž o nejlepší amatérský myslivecký film, mysliveckou fotografii a divadelní hru pro mládež. Snažil se také o spolupráci se státním rozhlasem a televizí.
Dosavadní kulturní a osvětovou činnost rozšířily organizace ČSMJ o spolupráci se školami, pionýrskými organizacemi a organizacemi Československého svazu mládeže. Akce a podniky, pořádané za účelem propagace myslivosti mezi veřejností, spočívaly v pořádání přednášek, filmových představení, besed, článků ve veřejném tisku a mysliveckých výstav.
V roce 1959 uvedla ČSMJ v život velkou a významnou celostátní propagační akci „Červen – měsíc myslivosti“ s tím, že bude každoročně opakována. Tato akce se stala trvalou každoroční záležitostí nejen myslivců, ale i celé veřejnosti.
V roce 1964 ČSMJ byla přejmenována na Československý myslivecký svaz (dále ČSMS) Ten navázal úzký styk s ústřední radou pionýrské organizace, který vyústil v uzavření dohody o vzájemné spolupráci, jež dávala předpoklady pro soustavnou práci s mládeží za účelem rozvoje mimoškolské činnosti směřující k zájmu o přírodu a její ochranu.

Období 1964 – 1973
Byla ustavena komise myslivecké osvěty Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu (ČMS), která spolupracovala i s odborníky. Komise měla k dispozici okruh spolupracovníků z oblasti fotografie, filmu, výtvarného umění, z oblasti práce s mládeží apod. Účinnost a vhodnost řídící činnosti vydávaných materiálu, návrhů i plánů činnosti si komise ověřovala na aktivitách osvětových pracovníků formou anket, průzkumů i osobním stykem a účastí na pořádaných akcích. V té době byla též vydávána metodická příručka pro vedoucí kroužků, fotozáložky pro mládež, série letáčků a skládanek. Každoročně se pořádaly soutěže pro mládež, výstavy nejlepších soutěžních prací dětí, organizovaly letní tábory.
Byla uzavřena dohoda s redakcí dětského vysílání televize „Vlaštovka“ o vysílání několika pořadů zaměřených na práci kroužků.

Období 1973 – 1989
Zřejmě nejvýznamnější událostí tohoto období byl bezesporu rok 1983, kdy ČMS obdržel od Mezinárodní myslivecké rady CIC kulturní cenu za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží.
Vysoce účinným prostředkem názorné, srozumitelné informace a učební pomůckou byl a je film. ČMS některé filmy získal nákupem, jiné výměnou a též vlastní produkcí. K dispozici jich bylo 80. S dětskou tématikou by se daly jmenovat: Chlapec a srna, Mládež pomáhá myslivosti, Míša dareba, O čápech, volavkách a srnečku Bobečkovi, či Neděle v pražské ZOO.
Velmi příznivě bylo přijímáno uvádění pořadů o myslivosti na obrazovkách televizorů, či v kinech. Mezi nejúspěšnější pořady patřily: Lovy beze zbraní, Poľovníctvo v ČSSR, Mufloní stopou, Výstřel za odměnu, Vlaštovka, Zahájení června – měsíce myslivosti, televizní Mates s pořadem o sokolnictví. Od roku 1984 navíc vznikaly při OMS Družiny mladých myslivců pro zájemce ve věku 15 – 18 let.
Soutěž „Dovedné ruce“
byla poprvé vyhlášena Ústředním výborem ČMS ve školním roce 1984 – 1985. Byla určena pro kroužky mladých přátel myslivosti a ochrany přírody a zájmové oddíly Domů dětí a mládeže.

Soutěž byla rozdělena do pěti oblastí:
1. Soutěž o nejlepší kroniku kroužku MPMOP
2. Malířská soutěž – příroda našima očima – život v přírodě, ochrana
3. Fotografická soutěž – příroda objektivem dětí
4. Stavba modelů mysliveckých zařízení
5. Práce dovedných rukou – modely, pomůcky, sbírky související s myslivostí a ochranou přírody (herbáře, samorosty, výrobky z moduritu atd.)
Soutěž probíhala ve třech kolech (místní, okresní, národní), přičemž každé kolo probíhalo formou třech částí: 1. vstupní úkol – písemný test, 2. zájmový úkol (sbírka přírodnin, zápisník se záznamy pozorování zvěře, kresby, tabulky, sbírky hmyzích škůdců apod. a 3. závěrečný úkol (tímto se prověřovalo, zda soutěžící dobře zná předkládané věci z předcházejících úkolů). Je poměrně značná škoda, že se tato soutěž nedochovala do dnešní doby a nepokračuje se v ní.

Tolik krátké zalistování ve zprávách o činnosti myslivecké jednoty, ze kterého vyplývá, že pokud je vůle, tak lze vytvořit fungující systém práce s mládeží. Bohužel je také zřejmé, že stačí málo a vše je zrušeno a zapomenuto. Věříme, že tyto informace mohou posloužit pro motivaci, či námět, jak některou ze zaniklých aktivit obnovit.
Okresní myslivecký spolek
 
 
 
Blecha dokáže skočit do dálky rovnající se 350ti násobku její délky. To jako kdyby člověk dokázal přeskočit celé fotbalové hřiště.
Bobr je schopen zlikvidovat až 200 stromů za rok.
Bobři umí na 45 minut zadržet dech.
Jeden z prvních popisů divočáka pochází od římského básníka Juvenalise, jenž ho nazval zvířetem zrozeným k hodování.
Drozd zpěvný vymazává vnitřek svého hnízda blátem, které funguje jako nepromokavá vrstva, díky níž do hnízda po celé měsíce nezatéká.
Samička holuba může naklást vejce jen v případě, že není sama. Aby fungovaly její vaječníky, musí vidět jiného holuba. Není-li v dohledu, postačí ji vlastní odraz v zrcadle.
Dospělý ježek má asi 5000 až 7000 ostnů.
Ježci jsou schopni slyšet frekvence kolem 45 kHz.
Během zimního spánku klesá tělesná teplota ježků z 35°C na 10°C, srdeční tep se zpomaluje ze 190 úderů na 20 úderů za minutu a jsou schopni na několik minut zastavit dech.
Kačení kváknutí nemá ozvěnu.
Kachny a velbloudi mají 3 oční víčka.
Koně a králíci nedokážou zvracet.
Indiáni nikdy nejedli krocany, protože zabíjení tak neohrabaných ptáků bylo považováno za znak lenosti.
Za jedinou noc dokáže krtek vykopat tunel 7600 cm.
Novorozený medvěd hnědý váží jen 1/720 váhy své matky.
Je známo, že během pozdního léta medvědi spotřebují asi 20 000 kalorií denně, aby si vytvořili dostatečnou zásobu tuku pro zimní spánek. V době, kdy se chystají k odpočinku, vrstva tuku pod jejich kůží dosahuje tloušťky 15-25 centimetrů.
Podobně jako ještěrky i někteří mloci v ohrožení odvrhují kus ocasu. Útočník se vrhne po svíjejícím se ocasu, zatímco mlok uteče.
Motýli ochutnávají nohama.
Mravenec dokáže zdvihnout padesátinásobek své hmotnosti a může tlačit třicetinásobek své hmotnosti.
Reprodukční cyklus mšice je tak rychlý, že samičky se rodí již těhotné.
Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě rybolov, ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například mamut), ale i mnohá dosud žijící: zubr, los, sob, jelen, bobr apod. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví. Došlo k domestikaci mnoha druhů rostlin i zvířat.
Nejchytřejší psi jsou border kolie, pudli a zlatí retrieveři. Nejhloupější pes je afghánský chrt.
Nejmenších dravcem je sokolík obojkový, který může vážit pouhých 28 gramů a na délku měří jen 14 cm.
Největší je dravý pták kondor alpský, který má rozpětí křídel více než 3 metry.
Netopýři vylétávají z jeskyně vždy doleva.
Netopýr nedokáže chodit. Kosti jeho nohou jsou příliš tenké, aby jej udržely.
Více než 80 druhů sov patří mezi noční ptáky.
Oči některých ptáků váží více než jejich mozky.
Orel dokáže zabít mladého jelena a ještě s ním i odletět.
Pavučina patří k nejodolnějším materiálům na světě - je pětkrát silnější než ocel a o 30 procent pružnější než nylon.
Poštolky mají nesmírně ostrý zrak - odhaduje se, že je 8krát ostřejší než lidský zrak.
Ptačí kosti váží méně než peří.
Raroh jižní zabíjí kořist tak silným plácnutím křídel, že oběť někdy padne mrtvá k zemi.
Nejstarší slimák se dožil 1 roku a 6 měsíců.
Slimák má čtyři nosy.
Mnoho sov má jedno ucho výš než druhé. To jim pomáhá naprosto přesně určit, kde se nachází jejich hlučná kořist.
Sovy jsou jediní ptáci, kteří vidí modrou barvu.
Sumec má více než 27000 chuťových pohárků.
Šváb dokáže žit až devět dní bez hlavy a až teprve potom zemře.
Užovka při napadení často hraje mrtvou. Leží s převrácenou hlavou a vyplazeným jazykem. Navíc vydává strašlivý zápach.
Vážka žije jen 24 hodin.
Včely nevidí červenou barvu, zato vnímají ultrafialové záření.
Včely medonosné mají na očích chloupky.
V České republice se občas vyskytují někteří jedinci vlků, kteří většinou přišli přes hranice. V Čechách byl poslední původní vlk zastřelen v roce 1891.
Výři mohou otočit hlavu až o 270 stupňů.
Žába dokáže vyvrhnout ven z těla celý svůj žaludek, pak z něj předníma nohama odstraní obsah a nakonec žaludek zase spolkne.
Aby žába spolkla svou kořist, musí nejdříve zavřít oči.
Běžný druh zahradní housenky má v hlavě 248 svalů.
Znakoplavka má oči rozdělené do dvou částí: jedna polovina je přizpůsobena k vidění nad vodní hladinou a druhá pod ní.
Z hlediska chovu zvěře je nutno znát obecnou zoologii – je nutno znát vnitřní a vnější stavbu těla zvěře např. kvůli lovu a rozpoznání nejlepších míst zásahu. Další důležitou částí je etologie - věda o chování zvířat. Velmi specifickou části zoologie je znalost plemen a skupin loveckých psů, jejich chovu, výchově a výcviku, vedení a použití – tedy myslivecká kynologie.

Úvodní stránka | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek | Kontakt

Copyright © 2009 Myslivost s.r.o., Všechna práva vyhrazena, Web Created By: Sprinx Systems, a.s.